Listopad 2013

Pogo je kreativní

19. listopadu 2013 v 20:44 | Aña |  Moje kecoidní zápisky
Praha, 11.října, SPS
Proč se netáhnout kvůli koncertu přes půlku republiky do Prahy? Kerry slavila a měla jít na koncert SPS tak se stačilo ozvat, ať mě vezmou s sebou. Líná huba holé neštěstí.

Zakouřený bar a ještě zakouřenější sál pod zemí. SPS (páč bez těch by to nešlo), spousta lidí a kotel. A taky Trip, Láša, K., Jane a pár dalších.

" Mladičké K. našli v alkoholu stopy krve..."
"Co blázníš, vždyť to je poslední stádium alkoholismu..."
Jako první mají hrát Až naprší a uschne, ale prý stojí za nic. Tak na ně nejdu a kecám s ostatníma. Jak můžou dát svému albu název Pívánky? Dyť to zní jak pro děcka. Otázky které se prostě kladou když se někde objeví někdo nový. Kdo jsi? Aňa. Co jsi? Já. "Kdybych tě potkala na ulici, tak bych neřekla, že posloucháš punk."

"Odkud jsi?"
"Z Frýdku - Místku."
" To neznám."
"Město u Ostravy."
" Ostrava? To je kde?"
" Severní Morava."
" Aha, jo, Morava!"
Ale v klidu taky neznám všechny města ČR. Ten kotel na Denní menu, Právo, Ruskou... Spadneš, oni tě hned zvednou. To si fakt vychutnáváte. Ne, jako v těláku kde se snažíte schovat. Kotel Jo Rittää! byl oproti tomu slabota. Jak je v Denním menu ta část " Do pronájmu na prodej, celej život takhle platíme. Hadry si kupujem a ženský měníme..." Klidně si zařvěte "tak dík!" stejně vás nikdo neuslyší.

Skleník hrál na basu slepý, ale dával to. Zdeněk si z něj dělal srandu, že na příští pogo tour bude na vozíčku. Jsem slepá jak prázdná patrona ( a vidím haldy smetí ze smetiště zákona), ale z kotle jsem na SPS viděla takže lepší než jsme očekávali.
A E!E jsem nestihla, ale (ne)vadí. Přišla jsem jen o Kerry jak hraje naživo humusáka.
Končit se mělo v deset. SPS o půl jedenácté: " Tak my zahrajeme poslední písničku..."

Frýdek - Místek, 25. října, Pipes and Pints
Na místo s Citrónem dorážíme nečekaně brzo, tak se aspoň můžeme za tmy potulovat venku. Pod vlivem noci jsme "recitovali" Enitas, Násilníka a Fryntu. A vyrušili jsme jednu dvojci.

Jako předkapela byli Dolls in the factory. K velkému potěšení nás všech a úplně všichni na ně kalili. Nikdo nechápal proč tam vlastně hrají. Nejspíš někde v okolí měli hrát spolu s Forgotten Voices a spletli si koncert. Aspoň zněli líp, než na cédéčku.

Pipes and Pints konečně začínají hrát a já nechápu, co jsem mohla mít proti některým písničkám, když zní tak úžasně. Citrónovi se zalíbilo v kotli a nevyšťavil se, ale kápl na to, že pogo je kreativní. Vybijete se a to zlé tam necháte.