Nesahej na to

20. března 2013 v 21:44 | Aña |  Povídky
Seděl jsem ve zkušebně a smutně se díval na svou kytaru která byla ohlá, prokoplá a měla vytrhané struny.Zdestrukčnil ji Flegmatik. Záchvaty vzteku si raz za čas vyberou svou daň.

Půjčil jsem jsem si tedy kytaru od kapely The Džem. Užíval jsem si to, že jsem ve zkušebně sám a hrál na tu kytaru. Nádherná samota i když v zimě a hlavně v únoru mi leze na nervy...

Najednou jsem uslyšel klíč v zámku a o pár chvil později se nade mnou tyčil Martin. Vysokej a statnej toho bych ve tmě potkat nechtěl... "Nešahej na tu kytaru ta je moje." Snažil jsem se být neviditelný, ale mto nešlo. "Co máš se svojí kytarou, že na ní nehraješ ?"
"Došlo k její destrukci Flegmatikem."
" No, to abych si já a vlastně všichni tady zamykali nástroje. A teď už vysmaž zachvíli přijde zbytek kapely. Budeme mít zkoušku. Vysmahul jsem tedy. Za týden později vidím Martina jak jde o berlích. Má zlomenou hnátu. Ale úplně gameover není. Nemá zlomenou ruku tak může hrát na kytaru.

"Čau ty zlomenino." Pozdravím ho. ¨
"Čau ty trosko." Pozdraví zas on mě. Ten pozdrav už je legendární.
" Kam jdeš ?"
"Na pivo. Pojď se mnou. Potřebuju společnost dalších trosek jako jsi ty."
" Nechceš helfnout ? "
" Jo, pomoc bych uvítal."

Dělám mu tedy berli a jdu s ním do hospody. Normálně tam dojdete za deset minut, ale s tou jeho nohou to trvá půl hodiny. Já si neštěžuju a on za to nemůže, ale je těžký dělat Martinovi berli, protože je dvakrát větší než já (a to jsem vysoký docela dost). Má něco přes dva metry.Jak říkám toho bych ve tmě potkat nechtěl. V hospodě pokecáme, všichni se Martinovi podepíšou na nohu a uzavřeme přátelství mezi The Džem a Pozor Pes! Je čas jít domů.

Je tmak jak v zadku. Jdeme pomalu. Jinak to ani nejde. Najednou potkáme bandů týpků co chtěji Martina zmlátit. Jak už víme díky své zlomenině je ze hry. Kterou mu jen tak mimochodem jak mi Martin řekl udělal Flegmatik když zas zuřil . Už to vypadá že budeme pěkně v prdeli protože si na nás ti týpci smlsnou přesně tak jako si Alex a spol. mlátí a někdy i vraždí (nevinné) oběti v mechanickém pomeranči. V tom ale dostanu nápad.

"Prosím, prosím zmlať mě. Já od nikoho strašně dlouho nedostal a strašně se na to těším!"
" Zfetované nemlátím."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hannemaja Hannemaja | Web | 21. března 2013 v 10:18 | Reagovat

:-D

2 Enitas Enitas | Web | 21. března 2013 v 16:24 | Reagovat

Aha, dobrý řešení. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama