Prosinec 2012

Silvestr je debilní svátek

31. prosince 2012 v 22:34 | Aña a Marily |  Moje kecoidní zápisky
SILVESTR JE DEBILNÍ SVÁTEK.
Nemám ho ráda. Dalo by se říct že ho nenavidím.

Je to den kdy spousta lidí žere se svými přáteli před telkou česnekovou pomazánku a chlastá.

Typický silvestr u nás probíhá asi takhle: Ráno se na mě naštvou že spím do dvanácti. Takže se na mě naštvou v poledne.
V pozdním odpoledni se připravují hory žrádla a pitiva (samovřejmě alko takže lidi pod osmnáct mají smůlu). Večer se sedí, žere a chlastá před telkou. Ty jo v té televizi, ale pouštějí odrhovačky! Ještě že existují sláchátka...

Trochu přeháním. Rodiče mám docela slušné a nepamatuji si že by někdy přišel domů tak ožralý že by netrefil dveře. Jo je pravda že momentálně naši sedí v obýváku na gauči před televizí s přáteli a něco máko pijí a jí. Já tam nesedím. Nudila bych se tam.

Je to prostě naprosto blbý svátek kdy se všeci musí ožrat (dobře trochu přeháním), už od rána bouchat petardy a někdo se opijí už ráno v důsledku čehož nemůžu do skejtparku tímto těmto osobám "děkuji". A spolužáci se předhánějí v tom kdo toho víc vychlastal a kdo šel později spát.

Chudáci psi. Teda chudáci jejich uši. Psi slyší totiý desetkrát hlasitěji než my.
Myslela jsem si že takhle na silvestra nudím jenom já, ale to se pletu pár blogerů je na tom podobně.

Surfing

29. prosince 2012 v 22:41 | Aňa |  Jen tak
-

Nezapomínej(te)...

26. prosince 2012 v 22:17 | Aña |  Svět přes objektiv foťáku
... na úsměv ...´

Pro případné dotazy ohledně kvality je to focené nokií xpres music.
Foceno je to na té části Ostravice která je u Riviéry.

To skajpem nenahradíš

25. prosince 2012 v 14:52 | Aña |  Lidé a vše co s nimi souvisí
Je jasné že skajpem, chatem atakdál nenahradím to když se dva lidi sejdou. To je přece jasné no ni ?

Klasický vzorec doprovázím kamarádku domů, přestože bydlím někde docela jinde. Doprovodím ji. Nikomu se, ale nechce se rozloučit a tak zase doprovází ona mne. Dojdeme na něco jak křizovatku buď půjdu rovně domů, a nebo zahnu a půjdu stejnou cestou jak ona. Takhle se to opakovalo asi čtyřikrát ale nikomu se nechtělo domů tak jsme zakotvili na ulici kde bydlí a dělali kraviny před jejím domem.

Nebudu to zde popisovat. Určitě to znáte prostě dělaní kravin kdekoliv a dotoho vždy salva smíchu jakmile váš kamarád/ka zase předvede nějakou kravinu která je tak k smíchu....
A kdo to nezná tak by se měl se svými přáteli (setkat někde jinde než u počítače -třeba venku.)
Nebo když je třeba mínus deset a tím pádem se nikomu ven moc nechce tak u někoho doma/ v cukrárně...

Kdežto když se sejdeme na skajpu nemáme si očem pokecat.
Přes PC to obvykle dopadá takhle: No, čau jak se máš-konec. Prostě si s těmi lidmi přes PC nemám moc co říct...

Prostě se sejděte kdekoliv jen ne u toho pitomého počítače. Neříkám že skajp, fejsbůk,komp a takdál jsou čiré stoprocentní zlo, ale když máte tu možnost vidět svoje kamarád(k)y tak to udělajte.
I když ne vždy to jde (ty možnosti kdy to nejde tu uvádět nebudu, protože každý blbec i člověk který rozhodně blbec není si na to může přijt sám).

P.S. Klidně si tu pod článkem diskutujte do aleluja. Slušně. Ale nevysedávejte tu moc dlouho...

Nakupování je zlo.

22. prosince 2012 v 14:37 | Aña |  Troska Skočdopole
Nakupování je zlo.
To můžu potvrdit! Ale nyní si pojďme užít další díl Trosky…

Každý rok si říkám že bych měla vánoční dárky zařídit co nejdřív a pak to dopadá tak že to stejně zase jako obvykle nechám na poslední chvíli. Tak jsem se teda s Hnátou domluvila že půjdeme nakupovat spolu. V klidu si nakupujememe. Je to pěkná nuda aspoň že je se mnou Hnáta že.

No jenže pak se k Hnátě připletla Bárbína Ohyzdná. To bude hrozné. Pomyslela jsem si. Ne. Bylo to ještě horší. Bárbína nás protáhla asi 415815875488548948958484845 nudnými obchody. Vidouc růžové načančané hadry, smrady vůně a dalších 2456098754221276 nepotřebných věcí, které však musela mít řvala:
"To musím mít!To chci! Že mi půjčíš peníze?" (Prachů měla celkem dost jenže si nakoupila hodně věcí takže jí peníze nezbyly.)
"Ne". Řekly jsme s Hnátou sborem. Ten její výraz jste měli vidět. Tvářila se jako dítě které právě zjistilo že ježíšek neexistuje.
"A proč?" Zeptala se.
" Protože nás sereš. "Dostalo se jí odpovědi.
Právě jsme se courali nudným obchodem když mi to došlo.
Počkat... *plácla jsem se silně do čela* pomyslela jsem si. Když nakupování bolí tak proč tu já a Hnáta tvrdneme s maniakem posedlým nakupováním známým také jako Bárbíná Ohyzdná?

Dorazili jsme k pokladně. Fronta dlouhá jak cyp. Asi tak tři kiláky?
Myslela že tento obchod bude poslední. Slyšela jsem ale Bárbínu Ohyzdnou. Bože, ona snad chce navštívit každý obchod v tomhle městě.
Jak se zachránit od této pomalé a smutné vraždy? Už vím!
" Trosko kam běžíš?" " Pryč! !" Proběhla jsem obchodem ven a domů rychlostí za jakou by se nemusel stydět ani Usain Bolt.

Prásk. Třískly dveře od bytu. Brnk, brnk, brnk, třísk, cink!
Ozvalo se z obývaku. V chodbě jsem padla. Měla jsem nový rychlostní a délkový rekord. Moje plíce se povalovaly vedle mě.
"Kde's byla?" Zeptal se táta. Dala jsem si plíce zase spátky do těla a odpověděla: " Nakupování bolí. Nakupování je zlo.
Bárbína Ohyzdná se mně a Hnátu snažila zabít. Nakupováním. Ja jsem zdrhla když jsem viděla tu tříkilometrovou frontu... Doufám že Bárbína Hnátě nevymyje mozek...."

Konec světa

20. prosince 2012 v 21:09 | Aña |  Básně (bohužel nebo naštěstí?) bez hudebního doprovodu
Konec světa

Před koncem světa v obchodech masové šílenství,
lidé kupují konzervy.

Chtějí si toho co nejvíc nahrabat.
Pro jídlo se klidně ušlapat.
Hej lidi! Nechcete si radši zapogovat?

Jen hrstka nás pár rozumných si dala nohy na stůl,
konci světa se rozumní smějou.

P.S. Ale něco by se k lepšímu změnit mohlo...

Den a noc

15. prosince 2012 v 11:35 | Aña |  Povídky
"Běž už spát! Neporušuj noční klid buď ticho ! "
Tak tohle se v tomhle bytě na koleji jedné vysoké školy slýchá dost často.

Mám naprosto divnou spolubydlící. Ne divnou ale nemáme spolu nic společného.
Například Ji stvě můj bordel v mojem pokoji který je čistě MOJE věc. Mě zas štve její uhlazenost.V diáři má plány na pět let dopředu (vím to, páč jsem se já tam koukala ale pššš). Já žádný nevedu, páč bych ho nemohla najít. Mám to odzkoušené. No teď se jsem , ale trochu odbočila.

Právě jsem vstala když Ona na mě: " Trochu pozdě jsi vstala ne? "
" Ne vůbec ne. "Začala jsem si dělat snídani , pouštět cédéčka a vůbec. Začala jsem dělat naprosto normální věci co noční tvor večer dělá. O dvě hodiny se ozvla od mojí spolubydlící ta osudná věta: " Buď už konečně ticho já chcu spát!"

No tak jsem si pustila hudbu do sluchátek a ztišila se. Šla jsem do svého pokoje a vzala propisku a tužku a začala psát velice rychle. Můza totiž přišla s nápady. " Když se z pokoje ozvalo:
" Zhasni si tu lampičku! " Tak jsem na ni zařvala: " Jsem v mojem pokoji a tu lampičku potřebuji páč píšu ! " " To že píšeš je mi u zadní části těla. Zhasni si páč já chci spát! "
" Kup si klapky na oči !" Řekla jsem jí a dala si hudbu v sluchátkách hlasitěji abych neslyšela ty její blbé kecy. " Můzo zabij ji."
"Když já bych ráda, ale nemůžu...

Kolem páté ráno jsem šla spát. No, normálně chodím spát dřív.

Takhle se to opakovalo asi tři měsíce a když jsem se dozvěděla že se má spolubydlící bude stěhovat tak jsem zašla tančit indiánský tanec konečně-se-jí-zbavím.
Jen co si sbalila svých pět švestek tak byla oslava toho že se konečně odstěhovala.
Což mi připomíná že mi jeden kámoš dluží litr, protože před deseti měsíci jsem s ním vsadila že se mi podaří tu moji otravnou dnes už nespolubydlící dostat odsud pryč...
"Svět je tak nádhernej..."

P.S. Do výšky daleko, upřímně ale doufám že na takovou spolubydlící nenarazím.

Ještě chvíli a... II.

10. prosince 2012 v 20:31 | Aña |  Povídky
Co chcete máte mít. Pozdě, ale přece.

Kočky jsou chytré...

8. prosince 2012 v 13:51 | Aña |  Svět přes objektiv foťáku

... když je jim zima lehnou si na topení.

Reportáž psaná z VŠ práv v Olomouci

4. prosince 2012 v 15:57 | Aňa |  Moje kecoidní zápisky
Hned na začátek na vysvětlenou. Ne, nestala jsem se přes noc záhadně studentem vysoké školy. Ráno jsem byla u pana Rovnátka a teď trčím na VŠ v Olomouci kde se studují práva a čekám až ségře skončí hodina. Ségra má šěstí. Jsem hodné dítě když mi dáte noťas vydržím na jednom místě jak dlouho budete chtít.

Sedím uprostřed místnosti která by se dala nazvat bko čekárnou. Byl by tu skvělý prostor pro skejtování.Kolem mě je stolů a dalších míst k sezení. V místnosti je zima, mě ale našrěstí hřeje noťas (kdyby nebyl šla bych si obstarat kočku). Drtivá věršina studentů fárá na PC/tabletu/mobilu/či jiném elektronickém zařízení. Také tu fakčí wifi(č) a není žádným zajímavým zjištěním že drtivá většina studentů co tu mají noťas jsou na ksichtknize. Zajímalo by mě kolik je v místnosti se mnou blogerů. Nula? Jedna? Mínus jedna?

Před chvílí holka co sedí vedle mě dopsala nějakej dokument (jak jinak než na noťasu). Což mě přivádí k zamyšlení? Je lidstvo tak závislé na počítačích nebo je počítač tak účinná zbraň proti nudě?
Mám hlad a taky smůlu. Bufet už je totiž dávno zavřený a jabko už není.Venku je tma a sněží (což znemená že v Olomouci jsou asi tak 3cm sněhu.
Já se nudím nemám nic lepšího na práci proto píšu tenhle článek.
Toť vše.