I hate (fuck) maths.

14. listopadu 2012 v 19:39 | Aña |  Troska Skočdopole
Toto je povídka napsaná podle skutečné události. Ovšem postava máma v téhle povídce se s mojí mámou neshoduje v ničem. Vůbec v ničem. S tátou jenom trochu. Toť poznámka pro lidi kteří si sem jakýmsi záhadným spůsobem našli cestu.

Předevčírem jsme psali z matiky, jenže jakýmsi mnou nepochopeným a záhadným spůseobem se mamka dozvěděla známku testu. Číslovka tři mluvila z žákovské dost jasně. Takže hned jak jsem přišla domů ta to bylo hned ty máš trojku, ty se nesnažíš a bla bla bla.

Dozvěděl se to i táta. Můj táta má na matematiku stejný názor jak já a já mám na matematiku takový: Ok, matematika možná je potřebná a důležitá ovšem já jí nenávidím. Je ode mne úctyhodný výkon když nad ní sedím ( a v krizových momentech které nastávají co pět minut slintám). A když nad ní neslintám tak mi klesne hlava a já začnu chrápat v důsledku čehož zase slintám.A vůbec nejlepší je počítání mých pěněz. A taky nejjednodušší ono jich totiž jaksi moc není.

Takže doma vznikla strašná hádka ohledně mé známky z testu a matiny jako takové.
Máma mlela samé kecy např. "že mě nepřimou na nějakou školu, že nebudu moct být astrofyzičkou a bla bla bla." To sotva. Chci se vyhnout každému povolání v němž je matika. Táta argumentoval že, se nejpozději do roka na to zapomene. Máma zas: "ale s dvojkou na vysvědčení se můžem rozloučit a přivítat trojku! " Zařvala vzteky. "Ježiši vždyť se na to brzo zapomene." Řekl táta pevným klidným hlasem.



Nakonec mě to přestalo bavit tak jsem si vzala knížku a sluchátka. Vypadla jsem z domu a šla si do parku vylézt na můj oblíbený strom. Na tom stromě jsem si dala sluchátka do uší a začetla se. Najednou byl všude kolem mě klid.

Četla jsem dlouho. Když jsem konečně odlepila oči od knížky byla už tma. Najednou pod sebou uvidím kudrnatý a zrzavý chomáč vlasů. Důvěrně známý chomáč vlasů. Podívám se a uvidím tátu. Taky zrovna odlepil oči od knihy.

"Jé čau tati co tu děláš? "
" Mě taky TVOJE máma vytočila těmi debilními kecy ".
Toje totiž takový náš zvyk když nás naštve třeba máma tak si vezmeme sluchátka a knížku a vylezeme na tuten strom.
" Mohla ses víc snažit aspoň bych ty kecy nemusel poslouchat, ale kázání ti dávat nebudu, páč jsem matiku nenáviděl a nenávidím jí dodnes."
Najednou jsme dostali záchvat smíchu a smáli jsme se po celou dobu co jsme šli domů.
Doma jsme přestali, ale vzali jsme si špaělky a hráli jsme na ně hodně dlouho. Když už mě bolely ruce tak jsem jenom poslouchala ty líbezné tóny které vydávala kytara pod vedením mého táty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 em-crazy-girl em-crazy-girl | Web | 14. listopadu 2012 v 19:45 | Reagovat

jesti je to normální článek ze života, co se ti stalo, tak smekám, protože takový vztah s tátou ti závidím :))

a matika je na nic, i když mě docela jde no..:O jinak mě kdyby doma nadávaly za každou trojku, čtyřku a pětku tak jsem asi v psychiatrický léčebně :'DD

2 Aňa Aňa | Web | 14. listopadu 2012 v 19:50 | Reagovat

[1]: No, to bych byla taky. Článek je pravdivý pouze v matematice. A ne závidět mi nemusíš s tátou sice mám dobré vztahy, ale tohle fakt ne.

3 Satine Satine | Web | 14. listopadu 2012 v 20:06 | Reagovat

To je hezký. :) Matiku nenávidím a neumím, ale už to snad ani neřeším.. prostě se snažím co nejvíc to jde a i když nemám zrovna nejlepší známky, tak si můžu říct, že na to aspoň neseru a něco dělám.

4 pavel pavel | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 20:18 | Reagovat

Tvůj táta rozumnej a máma je hysterka. Možná kdybys věděla jaké měla známky ve škole ona, tak by to bylo překvapení.
Podle mne, nenávidím matiku, je trojka velmi dobrá známka.

5 Aňa Aňa | Web | 14. listopadu 2012 v 21:20 | Reagovat

No co  se matiky týče tak je to  u nás doma přesně naopak. V povídce se možná opakují hlavní události, ale jinak si to tvoří jak bych třeba chtěla a tak.
[3]: Díky za dávku dobré myšlenky a optimismu do žíly. Když táta se mnou procvičuje matiku tak chytá takové záchvaty vzteku... On je na matiku prémiant a já po mamce jsen pravý opakcož je hlavní je prolézt :-D.

6 Hannemaja Hannemaja | Web | 15. listopadu 2012 v 17:58 | Reagovat

No, o té trojce se tvoje mamka dozvěděla tak, že jí to přišlo z iškoly na mail. Matiku taky nesnáším!!! :-?

7 Aňa Aňa | Web | 16. listopadu 2012 v 19:05 | Reagovat

[6]:  No neříkej to sem nevěděla.

8 No.929 599 No.929 599 | Web | 16. listopadu 2012 v 20:27 | Reagovat

Ojeje, matika:D My píšeme čtvrtletku v Pondělí, mám co dělat, abych se všechno stihl naučit. Jinak, máš moc pěkný vztah se svým tátou:)

9 pavel pavel | E-mail | Web | 16. listopadu 2012 v 20:32 | Reagovat

Ty moje fotky si klidně zkopíruj, jaké chceš, já to neřeším jako nějakej nedoknutelnej majetek. :-)

10 Mathie D. Mathie D. | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 14:24 | Reagovat

Zase jeden perfektný článok. Smrkám :)
Inak, matika mi síce ide, ale nemám ju rada. Mám aj také tričko, ktoré s obľubou nosím hlavne na matiku: I hate Maths :D

11 Aňa Aňa | Web | 17. listopadu 2012 v 14:26 | Reagovat

[10]: Já mám zase tričko fuck math!
A to máš rýmu že smrkáš :D?

12 Maryli Maryli | Web | 3. ledna 2013 v 12:33 | Reagovat

Super povídka, dokážu si to celkem přesně představit (i když takové věci já neřeším)
Pokračuj v tom dále! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama